Chceš být moje sb?
Zapiš se :

Květen 2007

Anglická básnička

31. května 2007 v 15:53 | Pavlínka |  Básničky
Egg, egg, egg
Egg, egg,egg.
Three eggs in a nest.
One black, one white anf one....
frackled.
Cheep, cheep.
The black and white eggs have hatched.
But what about the frackled one?
We don`t want any frackled eggs in our nest.
Heave ho!
Out you go!!

Vánoční básničky

15. května 2007 v 18:13 | Pavlínka |  Básničky
Vánoce
Už zase po roce,
jsou tady Vánoce,
každý se na ně těší,
protože Vánoce jsou nejlepší.
Zima
Už je zase zima,
vždycky se mi spustí rýma,
dělat koule ze sněhu,
sáňkovat u nás na břehu.
Hvězda
Hvězda padá z nebíčka,
doma je ozdobená jedlička,
jedlička je z lesíčka.
a spadla na ni hvězdička.
Vánoce
Už zase po roce,
jsou tady Vánoce,
Vánoce jsou tu zas,
na polích nezbyl ani klas,
ale je tu hlas,
Vánoc který zní,
jako když se den rozední.
Vánoce
Každý rok je to zas,
Vánoc nastává čas,
čas Vánoc je tu,
zazpíváme si koledu.

Historie a vývoj internetu

15. května 2007 v 18:12 | Pavlínka |  Internet
Historie a vývoj Internetu
Počátkem šedesátých let se začaly objevovat první myšlenky (převážně v USA) na vytvoření sítě, která by navzájem propojovala nejdůležitější vojenské, vládní a vědecko-výzkumné počítače. Mělo jít o síť decentralizovanou, která bude fungovat i v případě výpadku některého z uzlů. Současně mělo platit, že všechny uzly měly být rovnocenné, každý z nich měl mít možnost vysílat i přijímat zprávy.
První testovací síť byla instalována v roce 1968 v Národní výzkumné laboratoři. Ve Velké Británii. Krátce nato přišlo americké ministerstvo obrany s požadavkem vybudovat podobnou síť. Dostala označení ARPANET.
Ukázala se být velmi úspěšnou a proto rostl zájem o její připojení. Hlavním využitím této sítě byla elektronická pošta a bylo zajímavé, že kromě konferencí sloužících k výměně vědeckých informací se objevily i konference určené pro zábavu.
V roce 1973 došlo k připojení dvou významných neamerických institucí (University College of London a Royal Radar Establishment)
Od roku 1979 je v provozu USENET, v roce 1981 vznikla akademická síť BITNET a 1983 se vydělil MILNET (byla čistě vojenskou záležitostí)
Po roce 1983 byla překročena hranice 1000 uzlů, v roce 1987 hranice 10 000, o dva roky později již 100 000 a rovného milionu uzlů dosáhla roku 1992. Současně s růstem počtu připojovaných počítačů bylo nutno řešit problém efektivního přidělování jmen- v roce 1984 byl zaveden doménový systém DNS (Domain Name Services)-dodnes platný.
Dalším krokem bylo vytvoření páteřní sítě NSFNET, která propojovala pět nejdůležitějších amerických superpočítačových center.
Elektronická pošta , FTP a telnet se staly standartními službami. Prvním pokusem o vyhledávací služby byla v roce 1989 ARCHIE pro vyhledávání souborů v rámci FTP serverů. Obecnější službou byl GOPHER a VERONICA.
Myšlenka služby www se poprvé objevila v roce 1989, jeho první prototyp byl předveden roku 1990 a o tři roky později začal prudký nárůst obliby .
Až do roku 1993 zůstával Internet doménou vědeckých a akademických pracovišť. Poté se ale začínaly ve velkém objevovat komerční firmy. Internet se v mnoha zemích stává běžnou součástí každodenního života. Uživatel má možnost číst denní tisk, nakupovat, být ve styku s bankou a dokonce i pracovat na dálku doma.
Intranet: Intranet je definován jako Internet ve vlastní firmě, kde se vytvářejí projekty, obchodní zprávy, který obsahuje veškeré vnitro firemní dokumenty.
Stručně:
1969- vznik ARPANET (4 uzly), spojoval výpočetní střediska, rachlost kolem 300-600 bd/s
1974- potřeba vytvořit jednotnou normu komunikace TCP/IP; doporučení dvou (TCP, IP) nových protokolů pro ARPANET
1979- konečná podoba rodiny protokolů TCP/IP, verze 4.2 operačního systému BSD (Unix s podporou TCP/IP)
1984 už více než 1000 uzlů v ARPANETU ; zavedení DNS (Domain Name Systém)
1986- vzniká NFSNET
1987- více než 10 000 uzlů
1989- 1 milion uzlů
1991- nová služba GOPHER (předchůdce WWW)
1992- připojeno ČSFR (Cesnet), vyvinut standart WWW.
1993- připojen White-house Washington DC; zvrat ve vývoji (státní správa vstupuje na internet= stává se z něj informační nástroj)

Lvi

15. května 2007 v 17:45 | Pavlínka |  Divoká zvířata
LVI
Lvi, nejznámější zástupci kočvitých šelem, sedne vyskytují již jen v Africe a na nepatrném území v indii,ačkoliv kdysi se jejich areálrozkládal od Afriky přes jih evropy až do Asie. Posledníevropští
lvi byli zabiti kolem roku 100 n. l. a od té doby se území těchto ,,králů zvířat" zmenšovalo dokonce i v samotné africe. Lvi žijí v rodinných skupinách ,které jsou tvořeny jedním nebo i více samci - jsou snadno rozpoznatelní podle dlouhé hřívy na krku - a až 20 samicemi s mláďaty. Lov je společná záležitost, přičemž lev se obvykle živí tím, co lvice uloví, a šetří si tak energii pro zahájení případných soupeřů. Kořist lvů je rozmanitá, přičemž dávají přednost větším živočichům, jako jsou zebry, ačkoli při nedostatku potravy nepohrdnou ani zajíci,ptáky či dokonce malými hlodavci. Bylo zjištěno, že lvi si pochutnají i na plodech. Lvi představují zdatné predátory, zvláště když loví ve skupině. Ke kořisti se přibližují z několika stran, pokud možno co nejblíže, než si jich všimne. Na krátkou vzdálenost pak vyvinou rychlost až 58 km/h. Pravidelný lov je pro skupinu velmi důležitý, protože lvice spotřbují denně kolem 5 kg masa a lvi kolem 7 kg. Člověka napadne lev v případě, že je velmi hladový. Když se mu to však jednou povede, často útočí znovu. Ke zvláště častým útokům na lidi docházelo v roce 1898 při stavbě železnice v Ugandě, kdy lvi napadli dělníky i v těsné blízkosti Tsava.

Lev Panthera leo

Rozšíření: Afrika jižně od Sahary, kromě tropického deštného lesa.
Malá populace žije v rezervaci Gírský les v Indii
Velikost: Samci jsou v kohoutku vysocí 1,2 m; samice jsou menší, kolem 1,1m.
Březost: Až 17 týdnů.
Délka života: V přírodé kolem 15 let, v zajetí i více.
Ochrana: V Asii téměř vyhuben, poměrně početný
v Africe.
Případné nebezpečí: Může napadnout člověka a může útočit
i opakovaně.

Tygři

15. května 2007 v 17:44 | Pavlínka |  Divoká zvířata
TYGŘI
Tygři jsou největší zástupci kočkovitých šelem a najdejeme v různých oblastech Asie, kde se zdržují v souvislých lesích. Na rozdíl od lvů nežijí ve skupinách, ale jsou samotáři. Teorium si zakládají různými způsoby, ne nepodobnými domácím kočkám. Vytyčujísi např. hranice močí nebo škrábáním kůry příhodným stromů. Samec zjistí podle pachu, jestli se v jeho území nachází samice v říji, a jen tehdy jí dovolí vstup do svého teritoria. Nezůstanou však spolu déle než asi dva týdny. Tygři loví poměrně velká zvířata, jako jsou jeleni, i když příležitostněuloví i menší kořist, a pokud je v okolí nedostatek potravy, spokojí se i s kobylkami. Na lov se vydávají převážně v noci, aby snížili nebezpečí, že budou objeveni, a někdy za kořistí putují i hodně daleko. Většinou jsou úspěšní v jednom z dvaceti případů, takže se většinou nenasytí každý den. Podle průzkumů uloví tygr asi 50 kusů kořisti ročně, takže se nasytí jen každý osmý den. Tygři svou kořist obvykle odtáhnou a ukryjí v podrostu a po několik dní se k ní vracejí, dokud na ní zbývá kousek masa. Černě pruhovaná srst pomáhá tygrovi splynout s okolím, protože narušuje obrys jeho těla. Byli zaznamenání i černí tygři. Světlé zbarvení tygra ussurijského napovídá, že jeho domovem jsou světlé, často zasněžené lesy. Narozdíl od většiny koček jsou tygři výbornými plavci a neváhají skočit do vody. Naopak je téměř nikdy nezastihneme na stromech, a když je to jen trochu možné, tak se šplhání vyhnou. Mají velmi jemný sluch, který potřebují ke zjištění kořisti ve tmě.

Tygr Panthera tigris

Rozšíření: Indie, Indonésie, Čína, Sibiř
Velikost: Výška v kohoutku kolem 91 cm, délka těla 1,4-2,8 m..
Březost: Kolem 15 týdnů.
Délka života: V přírodé kolem 15 let, v zajetí i více.
Ochrana: Většina poddruhů ohrožena vyhubením.
Případné nebezpečí: Jsou známi lidožraví tygři, ale většina těchto velkých koček jsou plachá zvířata, která se člověku vyhýbají.

Gepardi

15. května 2007 v 17:42 | Pavlínka |  Divoká zvířata
GEPARDI
Gepardi jsou schopni úžasného zrychlení, díky kterému dosáhnou během tří sekund po vyběhnutí rychlosti 87 km/h. Tato hodnota se blíží jejich nejvyšší rychlosti, což je 90 km/h. Příležitostně mohou gepardi běžet na krátkou vzdálenost ještě rychleji. Velká rychlost umožňuje gepardům honit kořist, kterou tvoří zejména gazely, zajíci a větší ptáci, jako jsou dropi. Příležitostně si gepard troufne i na větší kořist včetně pštrosů a zeber. Gepardi však nejsou přispůsobeni vytrvalému běhu, a pokud se jim nepodaří ulovit kořist během minuty, tak honičku vzdají. Dokonce i zkušebným dospěým zvířatům se podaří jen každý druhý útok. Aby zvýšili naději na úspěch, gepardi obvykle na kořist číhají, často i několik hodin, a plíží se k ní na nejméně 30 m. Gepardi žijí a loví samotářsky, i když čas od času lze spatřit pár pátrající společně po kořisti. Mláďata jsou po narození ukyta ve vysoké trávě nebo pod keřem. Ve vrhu bývají průměrně tři, i když jsou známy případy osmi mláďat. Po narození měří jen 30 cm a váží kolem 300 kg. Teprve od pěti týdnů věku začínají mláďata doprovázet samici na lovu. Osamostňují se zhruba v devíti týdnech, i když mnoho mladých zvířat uhyne v důsledku hladu. Gepardi byli v minulosti loveni pro kůži, přesto však jsou v Africe poměrně početní, zvláště v rezervacích. V ostatních částech svého původního areálu, zvláště v Asii a na Blízkém východě, poklesly jejich stavy na hranici vyhubení.

Gepard Acinonyx jubatus

Rozšíření: Převážně Afrika, malá území na Blízkém východě a v jižní Asii.
Velikost: Celková délka až 2,19 m, z toho ocas 84 cm.
Březost: Trvá 13-14 týdnů.
Délka života: Až 12 let, v zajetí déle.
Ochrana: Poměrně hojný v Africe, místy chráněn. Jinde ohrožen vyhubením.
Případné nebezpečí: Rychlý, hbitý lovec.

Pumy

15. května 2007 v 17:42 | Pavlínka |  Divoká zvířata
PUMY
Tyto silné kočky dokáží přeskočit vzdálenost až 6 m a vyskočit na strom do výšky 4,6 m.Jsou neuvěřitelně vytrvalé, takže při lovu urazí za den i 80 km. Hlavní potravou pum jsou jeleni, nepohrdnou však ani menšími živočichy včetně ursonů. Puma často útočí skokem z výšky a překvapenou kořist pak usmrtí prokousnutim hrdla. Potom úlovek odtáhne do bezpečí a živí se zdechlinou. Někdy přiláká která se často smějí na kořisti přiživit .Někdy pumy loví i domácí zvířata, což vede ke konfliktům s člověkem. Při lovu pum jsou tradičně používáni psi, kteří ji kdykoliv během roku. Rodí se až čtyři mláďata. Při narození jsou slepá a na rozdíl od dospělích mají na srsti tmavé skvrny a na ocase kroužky. Mláďata jsou sice odstavována ve věku tří měsíců, ale mohou s matkou zůstat až dva roky. Během dospívání přebarvují do dospělého zbarvení, které je v rámci areálu druhu velmi rozmanité. Podle zbarvení bylo rozlišeno až 30 poddruhů. Někdy bývá puma nazývána kuguár nebo horský lev.

Puma Felis concolor

Rozšíření: Sahá od Kanady až po Patagonii na jihi Jižní Ameriky.
Velikost: Délka téměř 2,4 m včetně ocasu, který může měřit 91 cm.
Březost: Trvá 13-14 týdnů.
Délka života: Až 18 let.
Ochrana: Některé ze 30 poddruhů jsou vážně ohroženy v důsledku změn prostředí a lovu.
Případné nebezpečí: Může být někdy člověku nebezpečná( zvláště zvířata postižená vzteklinou).

Levharti

15. května 2007 v 17:06 | Pavlínka |  Divoká zvířata
LEVHARTI
Levhart, někdy nesprávně nazývají leopard, dostal své jméno na základě domněnky, že se jedná o křížence mezi lvem (odkud ,,lev´´ nebo ,,leo´´) a tak zvaný ,,pardálem" nebo ,,panterem". Označení ,,pardál" bývalo dříve používáno pro některé druhy velkých kočkovitých šelem, dnes je pod ním míněn většinou levhart. Mylný názor na levharta byl způsoben tím, že některá zvířata - zvláště z asijské části jeho rozšíření - nemají kontrastní vzor, ale jsou černá. Po dlouhou dobu byla považována za zvláštní druh, a proto se jim říkalo ,,černí panteři". Když se však podíváme, stále je patrná původní kresba srsti. Levharti jsou rozšířeni v mnohem rozsáhlejším teritoriu než jiné druhy kočkovitých šelem, jsou však plaší, a tedy málokdy ke spatření. Žijí samotářky, loví převážně v noci a během horkého dne odpočívají skryti v hustém podrostu. Lze se s nimi setkat v nejrůznějším prostředí, kde najdou vhodný úkryt. Živí se velmi rozmanitou potravou od brouků po velké antilopy. Menší zvířata, např. zajíci a hlodavci, jsou oblíbenou pochoutkou mladších levhartů, zatímco starší, méně pohybliví jedinci se zaměřují na větší kořist. Levharti obratně šplhají a často se na kořist vrhalí z výšky a prokousnou jí hrdlo. Podle pozorování se zdá, že určití levharti dávají přednost určitému druhu kořisti. Mohou to být např. ryby nebo psi a někdy napadnou i člověka; když se z levharta stane lidojed, je poté velmi nebezpečný. Podobně jako ostatní skvrnité kočky byli levharti loveni pro kůži, ale i když v některých oblastech jsou určité poddruhy ohrožené vyhubením, jako druh je zatím levhart poměrně početný.

Levhart

Panthera pardus
Rozšíření: Afrika jižně od Sahary, jižní Asie.
Místy i v severní Africe,
Arábii a Číně.
Velikost: Výška až 81 cm, samci jsou větší
než samice.
Březost: Trvá 13-15 týdnů.
Délka života: Vpřírodě nejméně 12 let, v zajetí déle.
Ochrana: Běžně rozšířený, místy ohrožený.
Případné nebezpečí: Může zaútočit na člověka,
což se u některých zvířat může stát zvykem.